Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus)



Třída: ptáci (Aves)
Řád: papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: papouškovití (Psittacidae)
Podčeleď: papoušci (Psittacinae)
Rod: andulka (Melopsittacus)
Délka: 18 - 23 cm (včetně ocasu)
Hmotnost: 30-40 g
Délka života: cca. 10 let

Popis:
Hlava: čelo, tváře a hrdlo žluté, vzadu černé vlny, na tvářích modré a černé skvrny, oči: s bílou duhovkou, zobák: olivošedý, ozobí u samce modré, u samice hnědé, prsa a břicho: zelené, křídla: žlutá s černými vlnami, ocas: modrý, nohy: šedé

Výskyt:
Téměř celá Austrálie až na Tasmánii, Byla vysazena i na jiných místech.

Život v přírodě:
Tvoří hejna, žije nomádicky, v lesích, v travnatých savanách, v suchých křovinatých oblastech, v otevřené polopouštní krajině

Hnízdění a chov:
Od března, koloniálně v dutinách stromů, ve skalních a zemních děrách, v lidských stavbách, samice snáší 4-6 vajec, mláďata se líhnou za 18 dní a opouštějí hnízdo 30 dnů po vylíhnutí.
Vhodný druh i pro začínající chovatele, vhodný i do malé klece - 40x40x60

Potrava:
Směs semen - proso,oves, lesknice, travní semeno, ovoce, zelenina, zelené krmivo, větvičky k okusování. Jako pamlsek nám poslouží senegalské proso.

Zajímavosti a rady pro chovatele:
Andulka je u nás nejčastěji chovaný papoušek. Kromě přírodního zbarvení existuje mnoho barevných odchylek a mutací. Z mutací jsou nejčastější andulky s bílou hlavou a modrým břichem, celkově bílé nebo celkově žluté(lutino).
Andulky jsou velmi nenáročné, snášenlivé a zvědavé, dají se celkem snadno ochočit, snadno se přizpůsobí změně prostředí a snáší dobře i chladné počasí. Jejich přezimování není obtížné, snášejí i mrazy -10°C. Při nízkých teplotách je však dobré, aby měli tlustá bidla. Na tlustších bidlech si mohou nohy schovat pod peří. Jinak může docházet k omrzlinám prstů. Nejlepší je andulku umístit alespoň do sklepních prostorů, nebo voliéru potáhnout igelitem, aby se andulku vyhnuly přímému mrazu. Nejideálnější teplota pro přezimování je okolo -4°C. Ve srovnání s jinými papoušky mají poměrně tichý hlas. Většinou se ozývají příjemným štěbetáním, občas jsou i hlasitější, především když "nadávají" nebo volají jiného ptáka. Někteří jedinci se naučí poměrně dobře mluvit, jiní třeba jen jedno slovo, ale někteří se nenaučí vůbec. Doporučuje se dávat větvičky nebo stromovou kůru k okusování, aby nepoškodily dřevěné vybavení domu či bytu.
Andulka je společenský papoušek, kterého můžeme chovat v párech nebo ve skupinách. Ve skupině může být lichý samec, ale nikdy samice. Přespočetná samice bude stále vyvolávat hádky a v případě hnízdění rozbije snůšku nebo dokonce i zabije mláďata jiných párů. Můžeme je chovat ve společné voliéře s korelami chocholatými. Neměli bychom je chovat společně s agapornisy, kteří bývají agresivní k jiným druhům papoušků a mohli by andulku zranit nebo i zabít.
Některé andulky se rády koupou. Občas bychom je měli kropit vlažnou vodou rozprašovačem na květiny. Andulka se dá bez problémů chovat v bytě, pokud ji pravidelně pouštíme prolétnout ven, pokud nemá možnost, snadno ztloustne. Bohužel právě u andulek se často stává, že svému chovateli uletí. Musíme proto před otevřením klece vždy důkladně kontrolovat, jestli jsou opravdu všechna okna zavřena. Mladí ptáci pohlavně dospívají ve 3 až 4 měsících.
Pro hnízdění se doporučují dřevěné budky s rozměry 15x15x25 cm s vletovým otvorem o průměru 4-5 cm. Na dně je nutno vytvořit důlek, protože 90% samic výstelku (piliny) z budky odnáší a hnízdí na holém dřevě.